Když kojící matka onemocní
Když onemocní matka, může to být pohroma pro celou
domácnost. A pokud navíc ještě kojí, nejen že se musí vyrovnávat
se svými vlastními zdravotními problémy, ale možná si také dělá starosti,
jestli její nemoc nebo léky nebudou kojenému dítěti škodit.
Kojení je stále to nejlepší
Navzdory matčině nemoci bývá kojení pro ni samu i pro dítě nadále vhodné
a užitečné. Setká-li se kojící žena s nějakou chorobou, v jejím těle se
začnou vytvářet specifické protilátky, které proti dané nemoci budou kojené
dítě chránit. V okamžiku, kdy matka příznaky onemocnění začne pociťovat,
její dítě už téže nemoci bylo také vystaveno. Dítě se však bude matčině
nemoci bránit lépe, bude-li kojení pokračovat. Pokud přeci jen onemocní,
díky protilátkám a dalším imunitním faktorům mateřského mléka bude mít
jeho nemoc většinou lehčí průběh. Matka může dále snížit pravděpodobnost,
že se dítě nakazí tím, že si bude pravidelně mýt ruce a omezí svůj kontakt
tváří v tvář s dítětem.
Také pro matku je příznivé pokračovat v kojení. Když má děťátko hlad,
žena může šetřit své síly a jednoduše si ho vzít k sobě do postele a nakojit
ho vleže. Pokud má na starost jen miminko, je také ušetřena nákupu a přípravy
umělého mléka. Když nemocná maminka nadále kojí, může mít pocit, že alespoň
něco v tom obtížném období probíhá normálně. Kojení bývá někdy téměř to
jediné, co pro své dítě v době nemoci může dělat a čím může přispívat k
jeho dobré pohodě.
Náhlé odstavení v době nemoci může naopak ještě zvýšit matčiny fyzické
problémy. Může zapříčinit nepříjemné nalití prsou, jejich ztuhnutí nebo
dokonce mastitidu (infekci prsu). Kojení je nejen způsobem krmení,
ale též možností jak dávat a jak přijímat lásku, a proto může být náhlé
odstavení těžké i po citové stránce.
Pro dítě může být náhlé odstavení neméně nepříjemné. Pokud mu bude
jeho známý zdroj obživy a útěchy z ničeho nic odebrán, bude možná velmi
nesnadné děťátko utišit a chod domácnosti bude ještě více narušen. Dítě
už ani nebude dostávat matčiny protilátky a imunitní faktory chránící proti
nemoci. Také nelze vyloučit, že bude tělo dítěte na umělé mléko reagovat
negativně.
V kojení je možné pokračovat během většiny nemocí: při nachlazení, chřipce,
při běžných infekcích dýchacích cest, při otravě potravinami, při spalničkách,
zarděnkách, borelióze, planých neštovicích, choleře, tyfu, onemocněních
způsobených parazity (např. lamblie a malárie), při onemocnění leprou,
žloutenkou, dokonce i rakovinou, pokud není léčena chemoterapeutiky. I
mnohé chronicky nemocné ženy kojily, například při onemocnění artritidou,
astmatem, cukrovkou, nemocí lupus erythemathodes, cystickou fibrózou, roztroušenou
sklerózou, epilepsií a při onemocněních štítné žlázy.
Léky
Velká většina léků ve volném prodeji i léků na lékařský předpis je s kojením slučitelná i přesto, že malé množství léku může přecházet do mateřského mléka. Většina lékařských autorit se shoduje na tom, že přednosti kojení zdaleka převažují nad případným nebezpečím léku pro dítě. Cheston Berlin ml., vedoucí komise pro výživu Americké pediatrické akademie a spoluautor akademických směrnic pro lékaře týkajících se užívání léků při kojení v roce 1989 napsal:
Léčba matky by měla být důvodem k přerušení kojení jen ve zcela výjimečných případech. Dětský lékař opírající se o dostupné údaje může matku ujistit, že sama může postoupit nutnou terapii a přitom kojit bez nebezpečí pro dítě. Je to tak výhodné pro obě strany.
Než začne kojící žena jakýkoliv lék užívat, měla by se nejprve poradit s lékařem, nejlépe s pediatrem, neboť ten by měl o možných účincích léku na dítě vědět více. Při zvažování vhodnosti léku bude muset brát v úvahu věk dítěte, jeho váhu, anamnézu a množství mateřského mléka, které vypije, protože přikrmovanému dítěti se prostřednictvím mateřského mléka dostane léku méně než dítěti plně kojenému. Některé léky považované za slučitelné s kojením většího kojence nebudou vhodné pro matku novorozeněte nebo nedonošeného či nemocného dítěte. Je moudřejší rozhodnout se pro časem ověřený lék, po léta kojícími matkami užívaný, než pro nový druh léku.
Kojící žena, které lékař předepíše lék a sdělí jí, že se s kojením neslučuje, má několik možností. Zaprvé mu může říct, že by v kojení ráda pokračovala. Může mu také položit následující otázky:
Chronická onemocnění
Mnoho matek trpících chronickým onemocněním, jako je např. cukrovka,
epilepsie, artritida, cystická fibróza, roztroušená skleróza, lupus erythematodes
a myastenia gravis, je schopno své děti kojit. Nebylo zjištěno, že by kojení
samo o sobě vedlo ke zhoršení těchto chronických nemocí. Pro takovou ženu
bude vhodné najít řešení praktických detailů spojených s kojením a péčí
o dítě s přihlédnutím ke specifikům její choroby. Najde-li pomoc s vařením,
úklidem, praním a péčí o větší děti, bude se moci soustředit na malé děťátko
a jejich vztah založený na kojení bude oběma přinášet uspokojení. Bude
potřeba, aby se svými lékaři probrala případné vedlejší účinky léků. Může
se při tom inspirovat předchozím odstavcem.
Když je odstavení nevyhnutelné
Pokud je nutné, aby kojící matka užívala lék, který není slučitelný s kojením, má stále ještě možnost své děťátko odstavit jen dočasně a po ukončení léčby v kojení pokračovat. Aby se jí to podařilo, bude třeba, aby odstříkávala tak často, jak často bylo dítě zvyklé sát. (Takové odstříkané mléko není možné použít.) Bude tak udržovat mléčnou tvorbu a sníží na minimum nepříjemný pocit nalitých prsou. Když musí být všechna kojení nahrazena odstříkáváním, je nejsnazší a nejefektivnější používat velkou automatickou elektrickou odsávačku. Bývá možné si ji vypůjčit v lékárnách či obchodech se zdravotnickými potřebami. Můžete požádat o přístroj, který umožňuje odsávání z obou prsů zároveň, což dobu odsávání snižuje o polovinu.
Pokud návrat ke kojení není možný (např. při dlouhodobé chemoterapii rakoviny), nejvhodnější bývá odstavovat děťátko co nejpostupněji. V té době se maminka o dítě zajímá ještě víc než obvykle, víc se s ním mazlí a všemožně mu projevuje lásku a náklonnost. Odsává nebo odstříkává mléko, kdykoliv cítí, že má prsy příliš nalité. Postupné ukončení tvorby mléka je příjemnější.
Jen zřídka se stává, že musí žena kvůli nemoci nebo
lékům dítě odstavit. V ostatních případech bývá možné v kojení pokračovat.
Matka s děťátkem při něm společně pociťují blízkost a příjemnou pohodu.
Tyto prožitky jsou pro ně nesmírně přínosné i v době nemoci.
LITERATURA:
Liga La
Leche
informace o kojení
vzájemná pomoc a podpora mezi matkami
www.rodina.cz/LLL