Škola není jen o písmenkách

Já spíš zírám, proč tady tolik holek DĚSÍ, že jejich děti zajímají písmenka a hroutí se, že se budou ve škole nudit. Myslím, že v dobré škole (nutno prověřit!) by se žádné dítě nudit nemělo. Navíc škola není jen o písmenkách a číslicích.Když šel starší syn do první jako čerstvě šestiletý, číst neuměl. Řada jeho spolužáků (díky častým odkladům i o 1,5 roku starších!!) už četla plynule. Po prvním pololetí se však "čtenářská zdatnost" ve třídě skoro vyrovnala (ti, co začínali, však měli za úkol číst 15min denně doma). V hodinách čtení neposlouchají děti koktání spolužáků při hromadném čtení, ale nosí si z domova knížky, které přečetly, a vyprávějí o nich před celou třídou, vzájemně si je doporučují a půjčují, chodí do školní knihovny. Píší si čtenářský deník (2 věty+obrázek o každé knížce). Naše skvělá paní učitelka nenaučila syna jen skládat PÍSMENKA, ale naučila ho ČÍST!!Nyní, po druhé třídě, syn za prázdniny přelouskal několik knih od Ferdy Mravence až po několikasetstránkového Harryho Pottera, naopak syn kamarádky, který četl už ve školce, na knihu nesáhne a čte nanejvýš komiksy. Takže maminky prvňáčků neděste se, skládání písmenek se ve škole řeší tak do Vánoc, pak už je to jen otázka tempa(to má asi dlouho každý jiné) a jde se spíš po obsahu, což mi přijde nejdůležitější
Jinak k zázračným batolatům-každé dítě něco hlouběji zaujme (třeba jen na čas) a díky skvělé paměti ohromuje okolí svými znalostmi(mnohdy velmi úzce zaměřenými), jiné věci naopak třeba déle "vypouští".Někdo má dinosaury, někdo pozná desítky vlajek států, někdo písmenka. Můj syn ve 2,5 letech rozeznal na 100m vzdálenost desítky značek aut i jejich typ, ale nevěděl, jakou mají barvu...