Re: Určitě rodiče

Velká škoda, že ty příběhy, kde NRP funguje v pohodě nejsou tak mediálně zajímavé. Zkrátka lidi zajímá hlavně "černá kronika", bohužel.
Od paní Boučkové jsem četla jen rozhovor v Marianne, na knížku se chystám.
V tom rozhovoru mi vadí generalizace, vyznívá mi jako:"Nám to nevyšlo, nevyjde to nikomu." Netvrdím, že to autorka vysloveně říká, ale cítím to tak.
Dál mi vadí zdůraňování etnika. Na problémech s přijatými syny paní Boučkové mohou mít podíl genetické předpokladů a deprivace z prvních měsíců života (zdůrazňuju mohou a jen podíl), ale určitě ne etnický původ.
Vím, že ani láskyplná a vzorná výchova nezabrání úplně pubertálním úletům, a někdy úletům dost dramatickým. Věřím, že při dostatku lásky a pochopení v rodině si převážná většina dětí správnou cestu životem nakonec najde - třeba značnými oklíkami, ale najde. A je jedno, jestli jsou to děti biologické nebo přijaté.
Možná šla paní Boučková do adopce s iluzemi, možná je problém v tom, že má od počátku k biologickému synovi jiný vztah než synům přijatým (je to jen spekulace ale někde jsem četla, její vyjádření, které mi tak vyznělo), možná měla jen smůlu. Nebo je příčina někde úplně jinde, nemám dost informací, abych to mohla posoudit. Ale jsem přesvědčená, že ti kluci k problémovému chování nebyli předurčeni už svým původem.
Příběh synů paní Boučkové by ale žadatelé o NRP určitě znát měli, stejně jako příběhy se šťasným koncem.