26.5.2008 14:02:01 karmetova@seznam.cz
U nás to bylo trochu jiné
Ahoj,u nás byla situace trochu jiná,tripl test ukázal zlé výsledky a amniocentéza s odběrem klků ihned zjistila Edwardsův syndrom,jsem dětská sestra (původně na dětské onkologii) a přesto jsem o tomto syndromu nic nevěděla.Než výsledky amniocentézy přišly-ty dva dny,byly strašné a já i manžel jsme si předem ujasnili,co chceme.Manžel věděl jen to,že amnio bylo špatné a čekáme na výsledky.První co mi tenkrát po dlouhém mlčení řekl,bylo MYŠKO,AŤ SE ROZHODNEŠ JAKKOLIV,STOJÍM ZA TEBOU.Tehdy se mi nesmírně ulevilo,ačkoliv nebylo proč-on bez práce,já s tou malinkatou mateřskou a 18měs. synem ,v pronajatém 1+1 bytečku na vesnici bez obchodu...Řekla jsem ,že pokud bude děťátko mít naději na život by´t s omezením,že se ho nevzdáme.Edwards je ale "děsná svině" a žádná léčba ani operace nejsou.Je to čekání max.5let na telefon nebo den kdy tvoreček umře.Má poruchu všude kde se dá(chybý např.kosti v obličeji,část rukou,nohou,střev,srdce,plic,ledvin,mozku...neslyší nevidí neusměje se...)život bez totálního napojení na všemožné přístroje nezvládne.Dala jsem dě´tátko pryč a dlouho jsem nemohla kočárky ani vidět...Dneska mám nádhernou zdravou čilou holčičku která si sice užila velké poporodní trápení s novorozeneckou žloutenkou(až ji museli měnit ve dvou dnech života 1/3krve!),ale nemusela jsemse dívat do hrobu svého dítěte.Možná mne za to odsoudíte...Udělala bych to znovu,ale vím,že kdyby to nebyl Edwards ale třeba rozštěp patra nebo porucha sluchu či zraku nebo srdce,prostě něco "lehčího"-ikdyž i tyto vady mají pěkně těžkou váhu!!!!!,d+ěťátko bychom si nechali.Držím Vám i celé Vaší rodině palce.
Odpovědět