Re: táta rodí jako nic

Mě se taky moc nelíbí jak je to psané, ale znám chlapa, kterej smýšlí podobně. Upřímně, já bych ho po týdnu zabila. O něčem může napovídat i fakt, že můj muž by prozměnu nesnesl jeho ženu. Ale oni to myslí vše doopravdy upřímně. Jsou dost odlišní od "běžného normálu" a jsou silně věřící. Neodsuzuji je, pouze konstatuji.

Když já si nemůžu pomoci, ale přijde mi to jako extrém, všichni se najednou zbláznily do dul, alternativních porodů........ mě kdyby se muž pokusil při porodu masírovat bradavky, tak ho kopnu. respektive ne jeho, ale slavnou dulu. A bolesti bych rozhodně nemohla prozpívávat, protože když to na mě přišlo, byla jsem šťastná že ležím, okusuju roh polštáře a tiše si skučím. na víc jsem prostě neměla.
Odevšud slyším, že rodit v porodnici je hloupost, přežitek, když jsem řekla, že mi porod v porodnici vyhovoval, že nebyl manžel u porodu protože jsem ho tam nechtěla a že placení si duly nebo "svojí" PA mi přijde zbytečné vyhození peněz, tak se na mě spousta lidí koukala jako na exota.
Svoje dítě miluju a ty okamžiky, kdy už mě nic nebolelo a já jen ležela a koukala na ten sladkej uzlíček jsou prostě nepřekonatelný, ale o porodu jako takovym nikdy nebudu vyprávět jako o zážitku. a hodně známým, které to říkají, nevěřím. Zdá se mi, že to je teď móda takto o porodech mluvit, a tak to říkají. Ale když se pak rozkecají dál, vypadne z nich, že to vlastně až tak super nebylo, a že jim třeba je teď před manželem divně, když je viděl u porodu, že se manžel chová jinak než dřív, a že je to mrzí.
Je to můj názor, netvrdím, že když někdo chce, nemůže rodit "jinak", spíš mi to přijde, že se někdy nechají maminy unést davem, a pak je to mrzí.