Re: k tomu mám hodně co říct

Nejsi jediná:)) já teď chodím do kvarty osmiletého gymplu, ale zpětně toho trochu lituju.
Gymnázium se prezentovalo jako všeobecné, ale nakonec se z něj vyklubalo přírodovědné, což mě jakožto jazykově, humanitně a umělecky zaměřenou nebralo.
A k vašim příspěvkům a textu...
seznamovák: jediný, co jsem se na něm podstatnýho dozvěděla, bylo, že pokud se stydím za někým jít, nepatřím na gympl a že už v předposledním ročníku se budu muset připravovat na maturu. Opravdu mi to dodalo odvahu!
imatrikulace- o tom nic nevím, to se u nás nepořádá...
organizace volného času- nejdřív jsem se hodně učila, ale pak jsem se na to vybodla, jak se říká. Mám sice na vysvědčení 2 trojky, ale jdou mi jiné, podle mě podstatnější věci, jako třeba arabština a hudební škola.
přátelství s ostatními spolužáky- upřímně řečeno, s lidma ze základky se taky stýkám a nemůžu říci, že by se na mě vykašlali kvůli tomu, že mám míń času než oni...a ve třídě nemám žádné kamarády. myslet si, že s lidma se stejným ,,postižením´´ si budu rozumnět, je scestné.
Neříkám, že by se nikdo neměl věnovat nadaným dětem, ale já sama jakožto jedna z nich pociťuji i na gymplu problémy. Hodiny mých oblíbených předmětů mají buď nízkou hodinovou dotaci nebo se v nich berou jen základy.