6.5.2007 22:13:28 Antea, 2 děti
Re: pohřeb
Milá Mamino,
je mi z Vašeho dopisu moc smutno. Manžel to jistě myslel dobře, chtěl Vás ušetřit trápení, ale způsobil nepředstavitelná muka.
Rozloučení s tatínkem jste pojala skvěle, že jste sestru ušetřila stejného traumatu. Za to máte můj obdiv.
Při úmrtí bez rozloučení pak čeká rodinu ještě dlouhá řada měsíců, kdy jsou nechtěně rozjitřováni nicnetušícím okolím, protože je na ulici potkávají známí a ptají se, jak se daří např. nemocné mamince.. A vy musíte odpovědět, že bohužel už zemřela. Následuje údiv, omluva, že netušili, trapná situace, zbytečně bolestná...
Pohřeb, rozlučka je bolest a trápení, ale je to jistý bod zlomu. A své děti sebou vezmeme, pokud jednou odejde osoba blízká. Snad to bude trvat ještě aspoň padesát let!!!!!
Odpovědět