1.5.2007 13:23:20 Ladka
vysledek?
Je velmi zajímavé sledovat, kam se diskuze na toto téma vyvíjela. Z velmi praktického: vzít děti na pohřeb až k výměně názorů o víře či nevíře v posmrtný život.
Zaujalo mně hlavně toto: lidé nábožensky věřící i nevěřící podsouvají té druhé skupině určité názory, zjednodušují si jejich prožívání a snaží se je vřadit do nějaké kolonky. Asi je to trochu logické, protože takové zjednodušování pomáhá člověku orientovat se ve světě. Ale pokud mluvíme s konkrétním člověkem, měli bychom se těch předsudků vyvarovat.
Jsem vlastně moc ráda, že se debata dostala až do tohoto stavu. Ateisté většinou nevěří v posmrtný život: co ale věřící opravňuje tvrdit, že se se smrtí hůře vyrovnávají nebo že by jim tato víra měla chybět?
Ti, co věří v posmrtný život zase slýchají, že si tím život tady ulehčují, doufají v nějakou odměnu, nějaké "lepší zítřky". To je většinou jen povrchní pozorování.
To, jak si člověk převede určitý světonázor do svého vlastního života a co potom očekává, je něco jiného, než tento světonázor. Jde o to, že si utvoří osobní vztah, musí ten světonázor nějak strávit, přetransformovat.
Odpovědět