reakce vedoucí ŠJ MŠ na většinu článků

Jako vedoucí školní jídelny pražské mateřské školy reaguji na velké množství článků ke stravování v mateřské škole.Stravování ve školních jídelnách se musí řídit vyhláškou pro školní stravování. Normy jsou jednak na finanční limit, tzn. kolik platíte stravné, jednak na spotřebu masa, mléka, ryb, luštětin, zeleniny, ovoce, brambor, cukrů a tuků - tzv.spotřební koš. Finanční limit je vždy pro určitou věkovou kategorii v nějakém rozpětí, takže určitě školy v Praze mají dražší stravování než např. na Moravě. Spotřební koš musí každá vedoucí počítat za každý měsíc. Chtěla bych vidět, jak vychází spotřební koš ve školce, kde dostávají na svačinu plátek okurky. Dle vyhlášky je totiž doporučená denní spotřeba zeleniny pro dítě ve věku 3-6 let 100g, zrovna tak pro ovoce. Pro tekuté mléko je to 300g, pro maso 55g. Ze své zkušenosti musím říci, že mléko v dnešní době spousta dětí odmítá. Jogurty nebo pribináčky by možná mnohé jedly raději, ale zase je mohu zařadit na svačinu nejvýše jednou týdně z důvodu finančního ( cena jogurtu je minimálně 7 Kč a fin. limit na svačinu je v naší MŠ 5,50 Kč). V naší MŠ mají děti většinou k jedné svačině ovoce a k jedné zeleninu, samozřejmě k obědu zeleninové polévky, často i hlavní jídlo obsahuje zeleninu, určitě jednou týdně je k obědu zeleninový salát, přesto málokterý měsíc dosáhneme ve spotřebě zeleniny doporučených 100%. Ono totiž 100g je docela velké množství a málokteré dítě je schopné to sníst. A bohužel je stále víc dětí, které sní jen minimum zeleniny, než dětí, které si ji rády přidají. Jsem ráda, že se nyní maminky více zajímají o zdravou výživu, ale i v tomto tématu jsou názory odborníků někdy různé. Také je třeba si uvědomit, že co je zdravé pro dospělé, nemusí být zdravé pro malé děti. Například celozrnné pečivo, omezování spotřeby vajec, másla. Zrovna tak co dospělým neškodí, nemusí platit pro 3leté děti. Co se týče různých bonbonů a sladkostí, které děti dostávají, tak to jsou pouze pochutiny, které přinesou do školky rodiče, určitě je nekupuje žádná kuchyně z peněz na stravné. A ještě k odpoledním svačinám. Dle hygienické vyhlášky lze těžko zabezpečit, aby např. chléb s pomazánkou dostaly děti, které odcházejí ze školky v půl jedné a stejnou svačinu jedly děti za dvě a půl hodiny. Pomazánky je nutno uchovávat při teplotě do 10 stupňů. A při vytíženosti kuchařek nemůžu po nich chtít, aby připravovaly svačinu nadvakrát a ještě je balily. V naší MŠ jsme problém vyřešili takto: Pokud chodí dítě ze školky po obědě pravidelně, odpolední svačiny si odhlásí a neplatí je. Pokud jde po obědě jen někdy a nepravidelně, tak si svačiny platí všechny, protože by bylo opravdu organizačně nezvládnutelné každé ráno zjišťovat, kolik dětí svačinu odhlašuje. Ale v takovém případě dáváme dětem s sebou svačiny průmyslově zabalené, pokud možno v cenovém limitu 5,50Kč určeném na svačinu, většinou jsou však dražší. Takže děti, které chodí ze školky po obědě častěji, jsou vlastně finančně zvýhodňovány. Určitě ale nelze v tomto případě dávat dětem vždy nejzdravější potraviny. Nikdy totiž nevím, kolik dětí půjde v určitý den po obědě, mnohdy se to kuchařka dozví až v půl jedné, když si rodič pro dítě přijde. Proto musí být na skladě stále zásoba trvanlivých potravin, do kterých se přidávají různé konzervanty. Takže se nedivte, že k odpolední svačině dostane dítě jdoucí ze školky po obědě např. sušenku. Pokud by dítě svačilo ve školce, určitě by dostalo na svačinu něco zdravějšího.