Re: nic se nesmí vyhodit

Karolíno,
já jsem pouze reagovala na věty o tom, jak dřív maminky schovávaly takové poklady a "dneska by všechno vyhazovaly". Na někoho to může působit dojmem, že autor vzpomíná na staré dobré časy, kdy si člověk vážil věcí a všechno hned nevyhodil.
A také jsem napsala, že rodinné ukotvení je důležité. Pouze jsem poznamenala, že jsou lidé (a je jich hodně), kteří nemají rozumnou hranici mezi schováváním rodinných pokladů a iracionálním hromaděním odpadků, které ve svém důsledku mohou hrát naopak pro lidskou psychiku negativní roli.
Na mé stěně jsou obrázky mých dětí, mám zarámované svatební oznámení, ráda se dívám do svého alba s fotkami ze svatby, mám hrneček po prababičce a mrzelo by mne, kdyby moje maminka vyhodila 5 výkresů, které jsem nakreslila kdysi ve školce. Ale to je úplně jiná kapitola než předměty, o kterých jsem hovořila v předchozích příspěvcích.
Se svými rodiči a prarodiči osobní problém nemám (nebo zavtipkovat na téma rodinného skladiště je znakem nějaké poruchy osobnosti? Měla bych navštívit odborníka?), mimo jejich dům žiji od svých 19 let (už dlouho).