Pro Ester - ještě k depkám

Milá Ester, s mými depresemi - s jejich vývojem a postupným zjištěním, že jsou víceméně sezónní - to bylo trochu složitější. Napíšu Ti na mail, ale příště, jsem z toho divokého drobečka dnes děsně utahaná.
Jen chci říct k Tvé obavě, že do toho spadneš znovu: přesně toho jsem se bála po svojí první depresi a prvním vysazení léků, které se odehrálo v polovině května 2000, na konci května jsem plánovaně otěhotněla. Zvlášť jsem měla strach, co si počnu, pokud deprese přijde v těhotenství a po porodu. Na podzim se opravdu slabě začala hlásit, ale zahnala jsem ji pravidelným plaváním - každý týden 40 minut intenzivně až do 8. měsíce těhotenství. Potom už jsem se těšila na porod, na miminko... Pohyb je na depresi výborný, ale n a ty silnější už nestačí. Ale k tomu strachu: moje lékařka mě uklidňovala, že teď už depresi poznám, nenechám to dojít tak daleko a vím, co se s tím dá dělat. A přesně tak to bylo. Přišla jsem, řekla sklesle, že už "TO" zase pociťuji, dohodly jsme se na Seropramu, než zabral, byl mi Kryštof už skoro lhostejný a sotva jsem se o něj starala... ale lék po 14 dnech zaúčinkoval a nastalo zase normální období, běžný život. Neboj se, už budeš vědět, kdy si jít pro pomoc. Už do toho nespadneš. I lidé kolem Tebe Tě budou víc hlídat.
Mně nepřipadá to, že se stavíme za přirozený porod a zároveň bereme antidepresiva, jako paradox. O to přece jde: aby medicína pomáhala tam, kde je třeba a necpala se tam, kde to potřeba není. Příklad: byla jsem moc ráda, že jsem s náhlým krvácením dva dny před porodem přijata do nemocnice, vyšetřena a ujištěna, že miminku se daří dobře, nejedná se o problém a poté druhý den dopoledne propuštěna. V té chvíli jsem se v rukou lékařů cítila bezpečně. Ale stejně tak jsem u porodu instinktivně cítila, že ještě nechci oxytocin, že chci zkusit "rozhýbat" kontrakce ve sprše, chůzí. Bohužel, nebojovala jsem za to.
Hmm, s těmi penězi - ono to člověku nepřidá, viď? My jsme na tom teď mizerně, takže se o mě občas depka pokouší, ale je to tzv: depka příčinová, jak jí říkám a ta je vždy snesitelnější.
Měj se hezky, ještě se Ti ozvu na ten mail.