Laktačka

Ahoj Petruše,
moc obdivuji tvoji statečnost, se kterou se vypořádáváš s problémem laktační psychózy. Já sama jsem měla poporodní depresi, když se mi narodil chlapeček, který byl velmi nemocný a později (ve 4 měsících) zemřel. Pamatuji se velmi dobře na dobu, kdy se na mne personál nemocnice hleděl jako na zrůdu, která nestojí o své dítě. Manžel byl se mnou, pomohl mi najít lékaře a tak jsem se pobytu v blázinci vyhnula.
Urcite ti rekli, ze poporodni deprese se nemusi opakovat.
Ale ted to nejlepsi nakonec ... Kdyz se mi narodila dcera Tinka, mela jsem poporodni euforii ... Nepotrebovala jsem spat ... vse jsem v domacnosti zvladala ...vyvarela jsem lahudky... porad jsem mela dobrou naladu ... moc na sestinedeli vzpominam, bylo to krasne vyvrcholeni tehotenstvi a krasny start do materstvi.