Re: jdeme tedy do nesmyslné debaty
Poctive jsem se prokousala celou diskusi a myslim ze cast pravdy je na obou stranach a kdo si to cele precte at sam posoudi kde je te pravdy vetsi a kde mensi cast. Jsem specialni pedagog tak mne nazor moji "kolegyne" zaujal.
Mam ctyrmesicniho syna, ktery patri do kategorie opravdu hodnych miminek. Nevim jaky nazor na vec mate vy, ale ja si myslim, ze velky dil na chovani nasich deti mame my matky samy....at uz jde o to jak jsme se chovaly v tehotenstvi, jak jsme se dokazaly teto okolnosti pruzpusobit a pak kde jinde maji deti odkoukat navyky, zvyky a rezim kdyz ne od nas. Mozna se ohradite proti slovu rezim, ale ten je skutecne pro vyvoj deti nesmirne dulezity. Jedna z prvnich otazek u problemovych deti v poradnach na rodice je: Jaky ma rezim? Nechci diskutovat o kvalite poraden, ale tohle je skutecne zasadni vec ktera psychology, specialni pedagogy a krizove pracovniky pro deti zajima. Dite naucene na pravidelny rytmus byva prokazatelne stabilnejsi vyrovnaneji a jistejsi. Rezim mu dodava jakousi jistotu, ze veci jsou opravdu tak jak maji byt a i zdanliva malickost dokaze dite dokonale vyrovnat. Pokusim se to ukazat na priklade:
Bezva holcicka se najednou ve skolce zacala ucitelkam menit pred ocima... do te doby bezproblemove dite ktere kazde rano dochazelo d skolky zacalo byt protivne, bralo hracky ostatnim nebo jen tak bezduvodne spoustelo "hysteraky"...vsechno zacalo tim, ze maminka si nasla noveho pritele, prestala pracovat a malou zacala do skolky vodit jak se JI zachtelo, jak zrovna rano vstala a jestli zrovna mela naladu se dceri pres den venovat...Takze jednou do skolky prisli hned rano, jindy vubec, jednou na rani cviceni, jednou v poledne a do te doby zabehly rezim se holcicce zmenil. Z nejistoty kterou zacala citit, menila sve chovani. Stacilo na to maminku upozornit, zacala rano s malou vsavat a jak mavnutim to bylo opet prima usmevave dite. Nekdy opravdu staci slevit neco malo ze sveho pohodli a vysledek se dostavi.
Nechci tady vychvalovat sve dite, protoze vim, ze kazde dite muze byt jine a nekdy se pricina neklidu a nespokojenosti hrozne tezko hleda, ale neda mi to abych vam nenapsala jeste jednu zkusenost z meho tehu. Od chvile kdy jsem se dozvedela ze cekam miminko jsem svuj dosavadni zivot zmenila k jeho potrebam...pokusila jsem se proste eliminovat rizika a prizpusobit se mu. Jsem vasnivy lyzar od svych trech let a loni to byla moje prvni zima bez prkynek. Ne ze bych si na svahu neverila ja, ale neverila jsem tem ostatnim na sjezdovce. Jak casto se stane ze do vas nekdo naboura a vycitat si pak cokoliv by bylo pozde. To same na bruslich. Chodila jsem s manzelem na stadion, ale koukala jsem na nej jen z ochozu za mantinely... a nerikam ze mi to nebylo lito... Do tehotenstvi jsem pracovala na psychiatrii s vysokym rizikem napadeni pacientem, tak jsem se radeji nechala preradit jinam i kdyz mi hrozne schazeli moji kolegove z oddeleni (na rizikove tehu jsem stejne odesla bohuzel celkem brzy nebot trpim vrozenou krevni chorobou)...Statnice ktere jsem mela naplanovane na cerven jsem zrusila protoze se znam a bylo mi jasne ze ten stres by mimcu opravdu neprospel. Navic to byla uz treti vejska a tak priorita byla jinde...
Kdyz se srovnam s moji dobrou kamaradkou ktera jeste v sedmem mesici behala s raketou po kurtech a do mesta vyrazela vetsinou na koleckovych brusich, byla jsem az trapne opatrna....take jsem to od maminky te moji kolegyne casto slysela. Dneska mame obe kluky, ctrnact dni od sebe a zatim co ja kojim, kamaradcin cvrcek je UM protoze jeho mama chce uz chodit alespon dvakrat tydne do prace a na hlidani jezdi babicka. Ta je dost nestastna, nebot maly cele dny proplace, usnout dokaze jen na brisku a den se u nich odviji jak se to zrovna vsem hodi.
Vasik je jak hodinky.... rano vstava po osme, je vzhru cele dopoledne, okolo jedenacte si na dvacet minut drimne... v pul jedne ho davam do kosiku na balkon (nebo vyrazime ven ale v kocarku nikdy nespi tak tvrde jako v klidu bez drncani) a tam spinka jak andilek do pul pate....pak je vzhuru do pul osme kdy koupeme a pak hura do postylky. Ulozim ho a staci mu chvilku neco povidat nebo jen pridrzet za ruku a okamzite usina. Pouzivam vak jen kdyz je potreba a musim rict ze je to uspavadlo na jednicku s hvezdickou :o) Plac zname jen minimalne a to hlavne kdyz je mu zima (miluje teplicko:o))
Kdyz nekam cestujeme snazim se mu tento rezim dodrzet i kdyz to nekdy je omezeni pro me, ale ja vim ze pro nej je to tak dobre. Kdykoliv jsme mu z jakehokoliv duvodu tento rytmus narusili (dlouhe cestovani a pod) byl vecer mrzuty, nesmal a bylo videt ze neni uplne ok. I pro mne je fain vedet kdy mam cas na sebe. V nasem rytmu kdyz spinka v klidu uvarim, uklidim, neco si prectu nebo jen tak hodim nohy na stul a nalakuju si nehty :o))))
Zaverem...myslim ze nic se nama prehanet, ani prilisna pece ani nezajem... zlata stredni cesta :o) drzim palce vsem maminkam malych uplakanku aby ty jejich deticky nic netrapilo a do Noveho roku vsem hoooodne zdravicka a zadne slzicky...
Odpovědět