2.1.2007 16:02:00 Líza
Re: dětský pláč
No to je ono, celou dobu o koze - o voze - jakýpak objektivně? Podívej se, pokud třeba budeš mít z něčeho strach ty, nebo pokud řekněme onemocníš depresí, taky nebudeš mít žádný objektivní důvod k tomu, aby ses rozbrečela? Tvoje bezbřehá jistota, že co ty nevidíš, nemůže být důvodem k pláči, mě fascinuje celou dobu téhle pravděpodobně zbytečné konverzace. Skutečně ti ve výbavě něco chybí. A to schopnost pochopit, že i jiní lidé než ty mají svůj vnitřní život. Pokud novorozenec brečí úzkostí z velkého prostoru, chladu a samoty, tobě to nepřipadá jako objektivní důvod? Pokud se dítě v noci vzbudí a nebude si pamatovat zlej sen, kterej se mu zdál, taky brečí bezdůvodně, jen tak aby tě naštvalo a porušilo tvoji pracně vybudovanou domácí disciplínu? A co když mimino brečí, že mu je moc velký teplo? Co když brečí, že ho škrábou shrnutý dupačky? Co když brečí, protože se nudí a nezná jinej způsob, jak ukončit šílený ležení a koukání do stropu?
Co když brečí, protože se na samým začátku prostě potřebuje přesvědčit, že na něm někomu záleží a že SVĚT NENÍ K NĚMU LHOSTEJNEJ?
Odpovědět