26.12.2006 23:10:37 Jana Š, Laura 9 měsíců
Re: proč pláče?
Jindro, fakt to přejde, byla jsem na tom stejně a občas jsem myslela, že zešílím (nejsem povahou zrovna kliďas), ale hlavně proto, že jsem si neuměla představit, že to někdy bude lepší. Ale postupně se to zlepšovalo, nebylo to ze dne na den - první zlom přišel tak kolem dvou měsíců - objevilo se pár světlých okamžiků během dne a začaly mizet ty noční dvouhodinové dýchánky. Další změny jsem zaznamenala během třetího měsíce, kdy už se malá dokázala někdy zklidnit i sama a během dne i usnout bez toho, že bych s ní musela dělat psí kusy. Už jsem se s ní mohla odvážit i někam vyjít s kočárkem, aniž by celou cestu řvala jak tur. Od tří měsíců už to bylo většinou fajn, až na pár podvečerních záchvatů, kdy nebyla k utišení, ale od zhruba pěti měsíců je to pohodové dítě, veselé a čilé, a i když má občas špatný den a spaní taky není úplně bez problémů, to náročné období je pryč. Ať už je příčinou cokoli, větry, neklid, přecitlivělost, myslím, že ty tři až čtyři měsíce jsou opravdu hranice - dítě je pak mnohem zralejší a dokáže se zklidnit (i když vím o dětech, které řvaly do dvou let, ale je to asi spíš výjimka). Tak vydrž a zkoušej cokoli, nošení, chování, houpání, i když se zdá, že nic nepomáhá, najednou se ti ta enrgie a péče, kterou dítěti věnuješ, začne vracet. Přeju hodně síly.
Odpovědět