Re: Dílčí poznámka - někdy jde také o život!
Ale ne, nespecializuju :o) Jenom jsem po prvním porodu v nemocnici byla psychicky tak na dně, že myšlenka na porod doma mi dodávala optimismu a odhodlání klidně znova otěhotnět :o) Samozřejmě, ani ve snu by mě nenapadlo rodit doma v Čechách, neměla bych nervy na jednání s lékaři, ale strašili mi v hlavě známí v Holandsku a Rakousku, kteří bydleli v rodinném domku a ke kterým by se třeba i možná dalo se před porodem na nějakou dobu nastěhovat... :o))) Takže jsem si začala zjišťovat, co a jak a proč a tak podobně. Nakonec jsem zjistila, že porod doma (nebo teda spíš "doma") pro mne stejně není, ne že bych měla strach z komplikací, ale celkově věci tak okolo. NO, ono stejně bych při druhém porodu doma rodit nemohla, měla hodně špatný krevní obraz a byla jsem připravená na případnou transfuzi...
Takže tak :o)
S.
Odpovědět