Re: Sebrat kus dětství

Milá Veroniko,
naprosto s Tebou souhlasím.Společnost se dělí na různé skupiny a projevuje se to už v dětství,pomoc jde často dětem,které se učí hůř a je potřeba jim pomáhat,ale problém nadaných dětí je přehlížený,a přece existuje,rodiče ve Společnosti pro talent a nadání,který vede paní dr. Eva Vondráková by mohli vyprávět..
Je dobře, že nadané děti mají šanci,protože je velká škoda jejich potenciál promrhat,což bohužel na velké většině ZŠ na 2. stupni probíhá - nelze se učitelkám se 30 zcela rozdílnými dětmi divit. Pokud je dítě šikovné,nevidím důvod, proč 8letá gymnázia zatracovat.
Z vlatní zkušenosti:starší dcera je na 8 letém velice dobrém gymnáziu,nepatří tam zdaleka mezi nejlepší,ale je spokojená,je v inspirativním prostředí a nesmírně ji to změnilo (k lepšímu), už jen to, že jí začali ve škole v 11 letech vykat a berou je jako rovnocenné se staršími, je vynikající (jde o malou školu, jen 190 studentů dohromady).
Mladší syn je v 5. třídě,kde se nesmírně nudí,protože je šikovný,úkoly dělá ve škole,nic moc nového se ve škole nedozvídá (a to jde o jednu z nejlepších škol v Praze) a já pevně doufám, že se na gymnázium letos také dostane a "zabaví se". Zvládá vedle školy spoustu kroužků, ale to je zase časová a finanční zátěž pro mě (jsem na děti sama),ale nechat ho chodit po škole po sídlišti bez zábavy mi přijde jako velký hřích.
Doufám, že se mi "investice" do dětí jednou vrátí,resp. že se vrátí jim, že budou mít před sebou spoustu možností, které jsem já třeba neměla.
Nemyslím, že jazyková škola (to ta naše ZŠ taky je) může vyvážit plusy gymnázia, za předpokladu, že na to dítě má.
Hodně štěstí při rozhodování všem, koho se to týká.