Re: Nejsem v tom sama

Milá Zuzko a vůbec ostatní!
Je to již pár týdnů, co jsem měla úplně stejné pocity! Myslím, že je to úplně normální, tělo reaguje na změny. Měla jsem podobné stresy jako ty. Manžel sice neodjížděl za prací pryč, ale i tak jsem mu "vyčítala", že mě nechává samotnou, že mu asi na miminku tolik nezáleží a za každou cenu jsem mu tenkrát škodolibě dokazovala, jak si s miminkem vystačíme sami... Přitom vím, že i on těhotenství prožívá a že je důležité, aby nás zabezpečil. Nyní jsem ve 34.tt, uteklo to - ani nevím jak, a svým vrtochům se musím smát. Pořád je žena taková "jiná" a citlivá, pořád něco řeší a dumá nad něčím, ale ty věci se mění. Je dobré o tom manželovi říct, že je to normální. Držím pěsti tobě i miminku! papa Alča