Re: Prosba - adopce????

Máme adoptovanou holčičku, dnes již dopívající slečnu. Když jsme podávali žádost, tak všem jsme říkali, že u dítěte, které se vám narodí, tak pokud znáte dost pokolení zpátky, můžete mít jen jednu jistotu, že se vám snad nenarodí černoušek, ale ani to není vždy stoprocentní. Jinak přece geny se dokáží tak krásně kombinovat, vždyť to jsme se učili již na škole. Takže pokud víte určitě, že dítě chcete a proč, víc není potřeba. Naše okolí holčičku přijalo bezvadně ( i když kdoví, třeba ...), v rodině pouze jeden člověk měl připomínky, ale to byl jeho problém, ne náš. Pokud vy budete přesvědčena o svých pocitech, tak na tom přece nikdo kolem nemůže nic změnit. A na těchto stránkách čtete, že s děti jsou problémy, s někým větší, s někým menší, ale když je dobrá vůle to řešit a dost lásky v srdci, tak se řešení vždy objeví. Na druhou stranu, často se přece píše, že problémy nám pomáhají v našem duševním vývoji, jen nám někdy déle trvá, než pochopíme co nás, například naše děti mají naučit, co jsme se dosud, ač už nám není dvacet, nenaučili. Někdy se snažíme rozmyslet nedomyslitelné.