Re: Dušení

Martínek jako maličký neuměl plakat, rudnul a zalykal se, nemohl popadnout dech. Už si to moc nepamatuju, říkali něco jako afektová apnoe. Prostě když nebylo po jeho, tak se dusil. Poprvé v porodnici, asi ve dvou dnech, když jsem ho hned nevzala pochovat. Taky jsme měli hlídací destičku, od té doby na ni nedám dopustit a vřele doporučuju všem.
Poprvé pípala druhý den po návratu z porodnice. Než jsem vyběhla z postele k jeho postýlce, asi 2 metry, Martínek klidně spinkal a nic mu nebylo. Ten den přijela dětská doktorka, aby si ho zapsala a zkontrolovala, říkala, že se to do jednoho měsíce může stát, že mívají dechové pauzy. Kdo ví, možná ho to příšerný pípání probudilo z moc tvrdého spánku, kdy prostě nedýchal. Pak se to stalo ještě jednou nebo dvakrát, ale jen asi do 6 týdnů, pak už nikdy, ale bez "pípátka" jsme nikam nejeli asi do roku. Už se ale naštěstí nikdy neozvalo.
Tomášek tyto problémy nikdy neměl. Martínek má slabší hlas, měl už několikrát laryngitidu, možná to souvisí. Ale myslím si, že ho pípátko zachránilo.
HOdně zdraví přeje Veronika