Re: tak teď mám strach,je můj syn normální?

Ahoj Frederiko.Moc díky!Právěže já jsem taky tuhle část poněkud nevnímala,Taky jsem ráda,že to vše přežil,proto když jsem si tady přečetla,co by již mohl umět,vzpomněla jsem si,že má 16letá dcera i 4,5letý syn to zvládali,viděsilo mne to.Prostě sem si vzpomněla,jak mi říkala doktorka v nemocnici,než nás odvezli do Hradce,že Vojtíška museli i intubovat,že s tím bojoval dost dlouho bez pomoci,dostala sem strach,jestli to nějak na něm nezanechalo následky,přeci jen hodně modral.Jinak se směje,brouká,tak snad to bude jen jak říkáš,jako naschvál má doktor 2týdny dovču,zastupuje ho naše bývalá doktorka.za ní tedy nejdu.Nejspíš to tedy asi bude tou nemocnicí,alespoň doufám.Když tak nad tím přemýšlím,tak zhruba 3týdny měl vysoké dávky nejen antibiotik,ale i utišujících léků,které ho udržovali spíše ve spánku,v bdělosti byl jen minimálně,a když byl,tak bylo znát,že je otupělý.trošku hrát si začal až ten 4týden,kdy mu pomalu snižovali léky.Takže nejspíš máš pravdu,že ten měsíc mu asi chybí.Trochusi mne uklidnila,i kvůli tomu očkování.Dík a ať Ti malej krásně roste!Jana.