Souhlasim

Nemyslim si, ze by bylo, naivni pokud clovek ceka od lidi to lepsi a chova se k nim bez podeziravosti.

Pamatuji si na jednu psycholozku, ktera kdyz jsem ji rekla, ze mam na netu poradnu mi polozila otazku, ktera me primo sokovala: "A jak poznate jestli vam klienti lzou, nebo ne?"

Rekla jsem ji, ze je to pisemna poradna, ze protoze s nimi jednam jen ja, by naprosto nic nezislali pro sebe, ani pro nikoho jineho, kdyby lhali. No lhat mohou, ale pokud to budou delat, budu pri snaze jim pomoci vychazet ze zkreslenych informaci a budu jim radit spatne. Je pochopitelne, ze nektere veci clovek nerika naprosto tak jak se udaly, ale s primou lzi se setkavam pomerne malo a pokud se opakuje, tak se odpojim.

Ale pokud nekdo potrebuje pomoc zpravidla nelze, rekla bych, ze to je snad velice mizive procento a navic neco clovek vlivem dlouhodobe praxe pozna. Lhat v psychoterapeuticke poradne jakehokoli stupne, je asi tak ucelne, to jako byste prisli k zubari a rikali, ze vas v podstate zuby neboli a ze kdyby nahodou nejaky zkazeny nasel, tak ho nema blombovat, protoze se urcite myli, on v podstate zkazeny neni.:-)))

Normalni osobnosti, lide, kteri potrebuji pomoc, nelzou, to nedava smysl. S detmi zkusenosti nemam, jen z vlastniho detstvi a vim, ze jsem se lhat velice bala, byla jsem az do svych, co ja vim, 7-9 let presvedcena, ze to dospeli poznaji. Asi jsem nekdy take lhala, ale se strachem a pokud se me dospely zeptal, jestli to tak skutecne je, tak jsem to vetsinou vzdala a priznala, ze neni.

Ale byla jsem jednak otcem tyrana a jednak dedeckem vychovavana k tomu, ze slusny clovek se domluvi s ostanimi i bez lhani.

Tu psycholozku dodnes obchazim velkym obloukem. Mam pocit, ze z ni mluvila rivalita, protoze nekomu, kdo se Vas hned prvni otazkou pta na zkusenosti se lzi, mluvi neschopnost se domluvit s druhymi, bez toho, aniz by je ke lzi dohanel.

Ja ji rikala pravdu, ale vedla diskuzi tak zaujate, nepratelsky a s velkou rivalitou, takze nakonec jsem ji uz jen odpovidala, ze je mozne, ze se ji to tak muze zdat a ze chapu, ze z jejiho uhlu pohledu se to tak muze jevit, ALE ZE TO TAK NENI. Dost zurila, nechala snahy o porozumeni a uz se mne jen snazila vytocit. Presla jsem na zpusob kterym mluvim s velmi problemovymi klienty a odpinkavala jsem ji. Pokud ji to neco prinaselo, mne to spis otravovalo, ja tyhle jedubaby nesnasim. Pracovala na neurologii a systematicky nicila nervy mnoha pacientum. Doufam, ze uz tam neni. Byla nemocnym platna, jako nekomu na pousti susenky.