trochu jina zkusenost

Souhlasim s tim, ze neni dobre, aby se casto menily osoby, ktere o dite pecuji. Sama pracuju doma, nekolikrat tydne, tak na dve tri hodiny a jsem moc stastna, ze se mi podailo pro kluky najit au-pair, novou tetu, ktera je ma rada a kdyz nemam praci, prijde jen proto, aby je videla a pohrala si s nimi. Malokdo ma takove stetsti. Ale : muj starsi syn (budou mu v lete 4) mi uz nekolikrat "vycetl" - mami, proc nechodis do prace na dlouho ? A porad ? Jako tata nebo babicka ? Chce chodit do skolky, kdyz mu reknu, ze dneska smi jit do skolky, vzorne a neuveritelne rychle se sam oblece, po snidani nezbydou na stole zadny drobky.... Je pravda, ze jde vzdycky po obede domu, nikdy tam nezustal spat, ale spolecnost deti ho opravdu laka a libi se mu tam, i kdyz kdyz jsme sledovala jeho uspesnost pri zapojovani se do spolecnych aktivit, zdala se mi docela nizka. Ja sama jsme moc casu ve skolce nestravila, nesnasela jsem ji (a dlouho pote, co jsem ji opustila, mi pri slyseni ryku deti, ktery je typicky pro predskolni zarizeni, naskakovala husi kuze :-)), takze se mi to tezko chape. Nechci z toho vseho vyvozovat nejaky zaver, asi potrebuje i jinou spolecnost, nez je ta moje a mensiho bratricka, ale asi trochu zarlim :-))