Re: taky bych chtěla pomoci

milá senta,

já s tebou na prosto souhlasím. Ale nikdy nevíš, komu ty děti přijdou do rukou. Máme tu v místě jednu rodinu, co má 3 adoptované děti. Nejstaršímu je asi 16 a už od 10 let kouří. Adoptivní rodiče o tom vědí. Míša má asi 13, ještě nedávno bila všechny děti kolem, co se do nich vešlo. A není divu, já sama jsem viděla, jak ji matka sprášila deštníkem !!! A nejmladšímu je 10, z pusy mu lítá samá kurva, piča, ... Takovým byhc děti taky nesvěřila, ale marná snaha. Nechápu, jak mohli projít tak těžkými testy, které musí rodiče při adopci absolvovat.
Je jasné, že děti nemohou za své agresivní chování, viníky jsou rodiče. Buhužel.
V dětském domově pracovala jedna velice hodná mlaá paní vychovatelka. Na děti nekřičela, natož aby je plácla! Děti samozřejmě využívaly její dobroty, kde se dalo. Když jednou přistihla 14 kluka, který kouřil a chtěla vysvětlení, tak surově ji kopl do břicha, že měla vnitřní zranění. Její manžel pak přijel do domova a dotyčného chapce chytil za košili a vynadal mu. Chlapec si šel stěžovat k ředitelce ústavu a paní vychovatelka letěla na hodinu z práce. To je ale veselá historka viď? Takové děti by podle mě občas na prdel zasloužily. Ale protože to tak není, všechny tyto milé ratolesti později konči špatně.
A další úsměvn historka: Jiný kluk z děckého domova 12 letý, masturboval do flašky! Přistihla ho vychovatelka a ptá se co to dělá? "Mastím, ne?" odpověděl a nerušeně pokračoval dál.
No, kdyby si stím aspoň někam zalezl, ne?

J8 jsem proti fyzickým trestům, ale malé plácnutí po zadečku, kreré trošku usměrní je mnohdy na místě.

Zlato, doporučuji ti vřele, zkus si někdy vyzkoušet práci vychovatelky a třeba na to plácnutí po zadečku změníš názor.

Pa zdraví tě ALU :-)