návštěvy poraden

Musím se přiznat, že jsem článek o Hebamme četla téměř jako sci-fi. A to si zvláště nyní u druhé dcery na péči své lékařky nemohu stěžovat. Po propuštění z porodnice k nám přišla i se sestrou domů, dokonce mi nabídli, že by sestra přišla ještě 1 - 2 x sama, když jsem volal, že mám problémy s kojením, přišla lékařka odpoledne k nám, aby byla při kojení v našem přirozeném prostředí atd. Myslím si, že leccos z toho bylo nad rámec jejích povinností a že takto obětavý není každý. Co mně ale vadí, jsou v uvedeném článku zmiňované praktiky, kdy s miminem musíte čekat v čekárně, kde se to evidentně viry, bakteriemi, koky a různými dalšími "bacouchy" jen hemží. Bohužel je u nás na denním pořádku, že odpoledne do poradny - mezi zdravá miminka - přijde maminka s notně usopleným a ukýchaným dítkem a čeká tam mezi zdravými kojenci na vyšetření. Pokud si toho sestra všimne, vezma je hned na řadu (taky metoda, jak se vyhnout dopolednímu čekání), pokud to ale při svém nakouknutí do čekárny se slůvkem "další" na rtech (a kdo by jí to mohl vyčítat)nepostřehne, čeká tam toto dítě a šíří infekci mezi zdravá mimina. Co je pro mne nejvíce nepochopitelné je to, že pokud se ozvu a maminku slušně upozorním, že je poradna pro kojence, ona mi řekne "My hned jdeme, já se jen jdu zeptat......! " a ostatní maminy kojenců mlčí a nepřipojí se ke mně.
Na dopolední ordinaci s nemocnými dětmi mi ale také něco vadí. (Jsem asi člověk veskrze nespokojený a náročný.) Děti, ze kterých již zmíněné "bacouchy" jen odkapávají sedí - nejlépe nadité do teplých svetrů - a vzduch se v čekárně dá krájet. Nevím jak vy, ale já se při nemoci cítím vždy lépe na čerstvém a spíše chladnějším vzduchu, kde se mi lépe dýchá. Ale běda, když navrhnu, že by se čekárna mohla vyvětrat. Stíhají mne rozhořčené pohledy matek a občas i nevybíravá slova o tom, že už jsou ty děti nachlazené dost a není třeba na ně otvírat okno, aby ještě více prostydly. A tak to řeším tak, že s dcerou čekám venku na ulici, zjistím si, kdo je na řadě přede mnou a občas do čekárny nakouknu. Když už je v ordinaci ten "přede mnou" , v předsíni, kde se nechávejí kočáry počnu dítě svlékat z bundy či svetru a pak - na vyzvání sestry - čekárnou proletím s dítětem v náručí, abych jeho kontakt se "zamořeným prostředím" minimalizovala.
Moc by mne zajímalo, jak se to řeší jinde.