Re: Tentorkat te uz skutecne zabiju, aneb jak to probihalo u nas

Kopretinko, ja si taky na detstvi moc nepamatovala, jen na zahradu u prarodicu, chozeni s dedeckem do lesa na houby a a babickou na pajtl na sousedovo pole.:-))Proste kdyz jsem prodelavala psychoanalyzu, tak jsem si ze zacatku vubec nevzpomnela na zadny zazitek s rodici, jen na veci, ktere mi rikala babicka, proc se me ujali atd, ale na rodice skoro ne.

Vybavilo se mi to az pri psychoanalyze a bylo mi z toho fakt blbe. Ale zvladla jsem to a dokazala jsem se podivat na rodice bez iluzi, mela jsem k nim smisene pocity i v dospelosti ,protoze jsem je nemela rada a dost jsem si to vycitala, nesnesla jsem kdyz na mne matka sahla, treba pri uprave limecku atd a otci jsem se vyhybala obloukem. Nejhorsi to bylo, kdyz byl stary a nemocny a chtela abych si s nim povidala. to uz by me asi byval byl schopen mit rad, ale ja na nej byla doslova zla, vyhybala jsem se navsteve nemocnice atd...

Nekdy se mi neco vybavilo i pred psychoanalyzou, pamatuji se, jak jsem se zhroutila kdyz nejaka pani bila v cekarne na nadrazi sve dite a kricela u toho "ja te zabiju...", to dite hrozne brecelo a ja se sesypala, zdrhla jsem na zachod, toaletarce jsem nedala ani halir, spadla v kabince jsem na kolena a strasne brecela, trvalo to snad pul hodiny nez jsem dokazala vylezt, a to jen proto, ze toaletarka rvala ze zavola pohotovost, jestli ji nereknu co se stalo...Nedokazala jsem si to vysvetlit, myslela jsem, ze jsem hysterka a ze me to nejak vzalo...nenapadlo mi, ze je to vzpominka.

Koktat jsem zacala pred nastupem do skoly, protoze jsem levacka, svedli to na ucitelku, ze me preucovala a bylo. Spoustu veci, zazitku s rodici jsem mela smazanych a psychoanalyza byla prvni mesice spis jak trhani zubu, vzdycky jsem prisla domu(za manzelem a tchyni) urvana, protoze se mi vybavovalo detstvi a dospivani doba, kdy ve 12 letech dedecek umrel, babicka me uz nechtela a ja musela k rodicum.

Pamatovala jsem si jen na celkem idilicke veci, jak jsem nechala matku podepsat, ze nemusim do druziny a ze jsem si v prazdne skole cele hodiny cetla. Vubec nebyt knizek asi by ze me byl asocial, nebo nekdo horsi, umoznily mi toho hodne prezit...Zlaty dedecek, ktery me naucil cist...strasne mi to v celem zivote pomohlo.

A to, ze jsem si vybavila vzpominky na to zle? Nekdo si mozna mysli, ze to neni dobre, ze pokud clovek neco vytesni, ma to nechat tak, ale zle vzpominky cihaji a vybavi se nam v dobe, kdy to nejmene potrebujeme, nikdy nezmizi uplne. Takze je nutne si je vybavit a dokazat se s nimi vyrovnat. Je mi to blbe, ale nezbyva mi nez napsat, ze pod vedenim nekoho, kdo Vas na to priprava a pomuze Vam, tedy odbornika...:-)))