Re: Televize a moderní hračky - zhouba dětí?

No vidíš, Šáry, a právě to, co tu popisuješ, byl důvod, proč jsem absolutně odmítala si při mateřské dovolené jakkoliv "přivydělávat" - a proč jsem taky skeptická k pompézně uváděné a ješitně vychvalované změně zákona, který povoluje maminkám na mateřské "si přivydělávat". Podle mě by se máma měla věnovat dítěti (anebo táta) a být tu do těch tří let skoro výhradně pro něj (někdy i déle), protože dítě ji prostě potřebuje. --- Samozřejmě že si může kdykoliv jakkoliv odpočinout, to neodmítám a naopak považuji za velice prospěšné - ale jen do nezbytně nutné míry. Když máma po nocích místo zaslouženého odpočinku pracuje, pak je naprosto jasné, že v době, kdy by se měla věnovat dítěti, je totálně vyřízená a už nemůže. --- Šáry, neber si to až tak osobně, neupírám Ti právo na vlastní rozhodování o vlastním životě a vlastním dítěti. Jen jsem chtěla nadhodit "udičku" k zamyšlení - jestli je ta práce tak nezbytně nutná?... Ono totiž co tomu dítěti do těch pěti, šesti let nedáš, to mít prostě nebude. --- Nemám nic proti občasné televizi, taky jsem si někdy dala "oraz" u televize, a někdy syn u videa stráví nějakou hodinku či dvě - ale proč to sobě tak komplikovat a dítěti (podle mě zbytečně) nedopřávat to, na co má výsostné právo - naši pozornost, a místo pozornosti dítěti přivydělávat?
--- Na sobě mám vyzkoušené: úplně k ničemu jsou jakékoliv hmotné statky, byť sebetouženější, když dojde k nedorozumění mezi blízkými anebo když má dítě citelné problémy. Žádná dovolená u moře, žádné domácí video, žádná vilka ani žádná limuzína dítěti nenahradí porozumění rodičů, jejich lásku, bezpečí domova (a úplné, ovšem zároveň celkem spokojené, rodiny). Jako beznadějně chabý a naivní pokus se může v dnešní době orientované na hmotné statky a výdělek zdát výkřik, že nikdo nemůže mít všechno, a vlastně ani zdaleka nemůže mít ani tu část toho všeho, co si vybral. Pokud bude člověk dbát na to, aby měl co největší možný příjem a za něj nějaké ty toužené vymoženosti, pak mu může uniknout, že někdo z jeho blízkých trpí, je opuštěný, nenalézá dostatek lásky a porozumění. A ovšem se později diví, když ten někdo začne dělat nepřístojnosti - dítě třeba brát drogy a partner třeba požádá o rozvod...
M.