Re: Je to oboustranně blbě

Znám to též. Manželka odešla za novým přítelem, plně zabezpečena. Přítel splácel dluhy. A nikdo to nebral v potaz.Měli jsme dost problémy a ještě větší, když přítel přišel o práci a podala na něj trestní oznámení pro úmyslné neplacení výživného, odsoudili ho a když si našel práci, tak přišly exekuce. I když dítě bylo plně zabezpečeno. Teď je to mazec ještě zajímavější. Situace se opakuje. Údajně se rozešla s přítelem a žádá navýšení výživného a přítel má prý platit od května 2017 zpětně. V srpnu dorazil návrh na zvýšení výživného, žádá o 2000 větší výživné. Na jednu stranu chápu, že zůstala sama s dítětem, ale na druhé straně vím, co umí a zavinila si to sama. co s tím nevím a ani nevím, jestli navýšení výživného něco pomůže když uvádí, že nepracuje a bydlí v bytě 2+1 za který platí 13 000. Přítel poslal příjmy, kolik mu sráží na exekucích, do ruky dostane 11 500 korun a má platit 4500 korun výživného a ještě zpětně od května. Takže chápu matky, kterým nechce platit chlap, co bere 100 000 měsíčně, že se dá exekuční návrh, jenže je to dvojsečné, pokud se chce jenom ženská mstít. A nebo je dost neskromná a má vysoké nároky. Je to vždycky o té komunikaci a když se lidé rozejdou, tak tam chyběla, ať je to z té a nebo z té strany. Taky jsem se rozváděla, ale je pravda, že i když jsme se rozvedli, tak to náš vztah ještě posílilo. Po rozchodu se mnou si bývalý partner hodně uvědomil a stali se z nás nejlepší kamarádi. Syn si vybral zůstat s tátou a já si jen sbalila batoh a šla. Nic víc. Vycházíme si vstříc od začátku. nechala jsem mu veškerý majetek. Barák a tak dále. On věděl, že mám invalidní důchod a že moc peněz nemám. když soudkyně stanovila výši výživného, podlomila se mi kolena. Podívala jsem se na něj a on na mě jenom mrknul, že se domluvíme. Soudkyně jenom řekla, že stanovila výživné v jaké výši uznala, ale že je na nás, jak se mezi sebou domluvíme. Odešla jsem a začala se starat i o to, jak a čím si přivydělat. zkoušela jsem, co to dá a zkouším to pořád. Jsem zvědavá, jestli mi teď klapne, co mám rozjeto. takže je to opravdu o té komunikaci. někdy lpíme na něčem, čeho se dá vzdát a jen vzdorujeme a bojujeme za blbosti.