Re: Přijde mi to prdlé.

Při práci se má člověk věnovat práci. Proto taky zákon umožňuje "přestávky na kojení". Čili práce se může přerušit a matka může kojit. Ne, že by se to u nás nějak masivně uplatňovalo, ale ten princip vnímám jako správný.

Nechci, aby moje doktorka kojila, když jsem u ní na vyšetření, nechci, aby kojila úřednice, když s ní něco vyřizuji, nechci, aby kojila prodavačka, která mne obsluhuje, nechci, aby kojila průvodčí, která mne kontroluje ve vlaku, nechci, aby kojila učitelka, která mne učí. A nechci, aby poslankyně nebo kdokoliv jiný kojil, když má proslov. Nemám nic proti tomu, aby dotyčné, když potřebují, si s dítětem někam sedly a nakojily ho a přitom dělaly jinou část své práce, třeba něco četly, vyráběly a podobně. Ale při práci, kdy jsou ve styku s jinými lidmi, by kojit neměly. Měly by se věnovat těm lidem a ne dítěti.

A upřímně je jedno, jestli jde o kojení nebo krmení z lahve. Takže úředník v bance, kterej se mnou vyřizuje hypotéku a k tomu krmí dítě, by mi taky vadil.

Něco jiného by bylo, kdyby to bylo podáno jako výjimečná situace. "Paní Starákonzervo, omlouvám se, ale chůva dnes onemocněla, tak tady mám dnes dceru.Ale tu žalobu na vašeho souseda dnes připravíme." "Dobře paní advokátko, chápu, to se stává."