Zajímavé
A je dobře, že se tím zabýváme.
Nejvíc mě překvapuje, že největší odpor má veřejnost vůči inkluzi dětí s mentálním postižením. Do běžné MŠ/ZŠ mohou jít děti s lehkým mentálním postižením; se středně těžkým a těžším už ne. Děti s LMP se pohybují v rozpětí IQ 50-69, jsou schopné sebeobsluhy a základů slušného chování, a jsou s to naučit se číst, psát a počítat. Nepoberou všechno učivo, od toho mají speciální přílohy k RVP a ŠVP, a IVP, a nepochybně přivedou do třídy asistenta, pokud tam už není. Ale naučí se toho mnohem víc, než kdyby chodily do praktické školy, a mnohému se naučí i ostatní děti ve třídě.
Jako učitel, asistent i rodič intaktního dítěte bych byla obezřetnější u hendikepů, které se mohou promítat do chování a mohou tak narušovat klid a pocit bezpečí ve třídě (těžší formy ADHD, PAS,...). Pokud mají děti s ADHD intelekt v pořádku, žádné praktické ani speciální školy pro ně neexistují, a ony tedy už dávno patří do běžných škol. Může to fungovat velmi dobře, jen je důležité, aby na to byli učitelé připravení, aby rozuměli tomu, co se v těch dětech děje, a dokázali náročným situacím předcházet a nebo je účinně řešit. Zrovna včera jsem četla pěkný "manuál" pro pedagogy ve školách, kde se vzdělávají děti s PAS:
https://drive.google.com/file/d/0B3x8X77RaMBPcmFXQk9iMUhibXc/view. Je z toho zřejmé, že jakési minimum musí pobrat všichni zaměstnanci školy, ne jen učitelé integrovaných žáků.
Odpovědět