Z toho mi vychází,

že nejjistější je se s bezdětnými nebavit vůbec (myšleno o jejich bezdětnosti).

Nevím, zda je v lidských silách zapamatovat si x pokynů, co určitě neříkat.

Shrnula bych to do toho - sám o tom nezačínat, neradit, začne-li o tom ten člověk sám, tak ho vyslechnout a moc to nekomentovat.

Beztoho je to člověku u většiny lidí dost jedno (respektive to beru tak, že je to jen jejich věc, stejně tak jako jestli si najdou partnera nebo ne), tak proč se do toho zbytečně míchat. (pokud by to navíc ještě znamenalo tanec mezi tisíci vajec)