Re: Śtěpánčina geniální finanční rozvaha

Tak, tak, samozásobitelství jsem si bohatě užila v dětství a fakt již nikdy více. Doma jsme měli kozy, prasata, krávu, králíky, kachny, husy. Zelenina se pěstovala na zahrádce, jedinými pracovními nástroji byl rýč a motyčka. Měli jsme i kousek pole, tam byly brambory. Na orání jsme si půjčovali koně, měl ho soused ze vsi. Půjčení koně ale nebylo zadarmo, platilo se senem nebo fyzickou pomocí v lese při dělání dřeva na zimu. když se zabilo prase, bylo masa dost. Ale: prase mělo přes metrák a všechno se to muselo zpracovat, aby se to nezkazilo. Takže se všechno zavařovalo, někdy do sklenic, někdy do plechovek. Ze zavařeného ale řízek neuděláš, je to pořád je vařené nebo pečené maso. Ani dvě prasata ale pro čtyřčlennou rodinu nestačila, ani zelenina ze zahrádky, museli jsme potraviny ještě nakupovat. Málo platné, třeba mouku si dneska nenameleš, cukr si neuděláš. A to maminka pekla doma i chleba, rohlíky, o buchtách nemluvím, to pekla každá hospodyně. Jogurty a tvaroh jsme taky měli domácí, ale co to všechno dalo práce! Kromě toho se dost šilo i hodně oblečení, pletlo se a háčkovalo. Celé prázdniny jsme jako děti trávily buď v lese při přípravě dřeva na zimu nebo na louce, kde se sekala tráva buď na krmení, nebo se sušilo seno pro dobytek. Případně na zahrádce, kde se okopávala zelenina. Ano, byli jsme zdraví a měli jsme fyzičku - ale taky záhul na záda, protože to je dost těžká fyzická práce. Celé dny jsme se točili jen kolem domácnosti, jídla, žrádla pro dobytek. Dřina od rána do večera. Jako mladí jsme to zvládli, ale rodiče šlo do důchodu fyzicky vyřízení. Dovolená u moře? Cha, cha, chá, na to fakt nebylo (a mám navíc příbuzné na vesnici, živí se tak, jak píše Štěpánka a na dovolené u moře ještě nebyli, nemají na to).