Bydlení je drahá legrace

Jo, bydlení je drahá legrace, a ani nemusí být sociální. Obce masivně privatizovaly bývalé státní byty, které od státu dostaly zadarmo a lid byl přesvědčován, že soukromé byty o něco zlevní a městské byty zdraží a poptávka se vyrovná. Skutečnost je taková, že na uvolněný obecní byt jsou desítky zájemců, protože je levnější, zatímco byty soukromé, koupené jako tzv. investiční byty, jsou mnohdy prázdné, protože jsou pro nájemníka drahé a majitel neptřebuje, aby mu nájemce byt zdemoloval a zaplatil jen pár šušňů nebo taky třeba nic, protože u nás pořád ještě neexistuje rozumná vymahatelnost práva. Vidím to u nás: z azylového domu je nakonec trvalá stanice pro sociálně slabší, protože ti nemají šanci si najít přiměřené bydlení. Takže tu vedle sebe bydlí ženy s dětmi, důchodci a invalidi. Pro potřebné místo není a uvolní se jen čas od času, když někdo zemře nebo jde do domova důchodců. Pořadníky jsou i na azylák. Když se uvolní malý obecní byt, je na něj i 100 zájemců. Stejný byt u soukromníka je prázdný, protože je taky 3-4x dražší. A když k nájemnému připočtu náklady na topení+elektřinu+vodu, je to darda, na kterou třeba spousta osamělých důchodců prostě nemá. Nájem+topení+elektřina+voda leze v bytě 2+KK (65 m2) taky k 10.000,- měsíčně (a to jsme bývalé okresní město 100 km od Prahy). Nedej Bože, aby se takovému důchodci rozbily boty nebo potřeboval nové brýle!