Re: Názor k inkluzi
Podle článku mi to připadá jako malotřídka v jedné třídě místo v jedné škole. Je to hodně náročné pro učitele.
Navíc vím, že jedno nebo dvě děti s ADHD dovedou rozložit třídu. Vloni měli známí v první třídě kluka, který fyzicky napadal spolužáky (do krve pobodaní tužkou). Část rodičů dala děti di jiných škol a tříd, zbytek měl smůlu, škola to moc neřešila. Na nátlak rodičů nakonec od nového školního roku ho dali na jinou školu.
Jinak děti se rády srovnávají a chtějí spravedlnost, tedy když Pepina dostane jedničku za sčítání do deseti a Evička dvojku za chybku v násobení, tak to jako spravedlivé nebere. Také rozdělit děti na nejrychlejší, průměr a pomalé je ošidné, protože se může ustálit a je těžké se dostat do "vyšší" skupinky. A když se sejdou soutěživé nebo namyšlené děti, mohou se "nižším" posmívat. A o to víc, čím častěji budou cíleně oddělované skupinky. I když je to z hlediska výuky asi dobré. Naopak někdo bude radši úspěšný v průměru než horší v nadprůměru.
Za mne model rozkastované třídy není ideální.
Odpovědět