Re: V zadnem pripade

Ha ha. Mám 3 děti pokud bych je měla všude doprovázet, můžu seknout s prací k tomu zrušit 2/3 aktivit, kdybych kvůli kroužku jednoho musela brát s sebou všechny... Děti učím od malička samostatnosti a odpovědnosti. Můj názor je ten, že dítě, které do dvanácti let bude permanentně s maminkou/jiným dospělým za zadkem, nebude schopné ve dvanácti normálně fungovat.
Školu máme na dojezd autobusem (dělá kolečko a jede 30 minut, i když autem je to 10 minut). Ráno vozím všechny děti, odpoledne je vyzvedáváme jen pokud to vyjde. Starší dcera (10 let) jezdí sama skoro každý den, většinou má nějaký kroužek a pak jede domů. Syna (8 let) někdy bere s sebou a jedou rovnou domů, někdy s ním jde jen autobus a on dojede domů sám. A třeba dnes, když měla kroužek v DDM a on nechtěl být dlouho sám doma, jeli spolu. V DDM ho "odložila" v dětském klubu, kde si hrál, a pak zase jeli spolu domů. Já jsem byla s nejmladší školkovou na baletu. Syn jel poprvé domů úplně sám někdy letos v říjnu (8 let a 2 měsíce) a byl moc pyšný, že to zvládnul. Nejprve s ním ségra šla na autobus, pak jsem mu já šla naproti na zastávku domu a nakonec zvládnul celou trasu sám včetně odemknutí domu. Od té doby jel takto cca 2x, většinou se to dá zařídit jinak. Doma to sami zvládnou bez problémů i celé odpoledne a sem tam hlídají i nejmladší (4 roky). To ale jen když vyběhnu na rychlý nákup maximálně do hodiny. Opakuji jim, jak se mají chovat, kdyby se báli nebo byl nějaký problém, mají telefony (a používají je), kdyby se nedovolali, vědí kam jít k sousedům a že si mají vzít klíče . Strach si nepřipouštím, jsou šikovní a když dostanou odpovědnost, hodně se snaží. Ano, jsou to děti a napadají je blbiny, ale před vším je neuchráním a přehnané hlídání ubírá na vlastní odpovědnosti.