Re: Děti to prostě musí vzít na vědomí

Lízo,

já jsem část dětství VYRUSTALA v situaci, kdy nebyly ani prachy, ani šance na zlepšení.

Přesto (a to je to, co se tu snažím naznačit) to NIKDY nebylo důvodem, abychom byli na sebe hnusní, ani abych se nemohla věnovat svým zájmům.

Ano, ty zájmy se tomu musely přizpůsobit, asi těžko bych mohla hrát tenis nebo baletit, protože to by asi znamenalo větší náklady.

Ale narodili jsme se snad s certifikátem na snadnej život na pr.. zadku? Je spousta lidí, co to maj tak či onak těžký, já se snažím jen vymezit proti postulátu, že všichni takoví lidi se musej nutně hádat o prachy a vyrábět doma dusno, a nesouhlasím s tím, že jedině snadnej život je zárukou toho, že bude doma pohoda a klídek.

Spoustě lidí se neděje objektivně VUBEC NIC, netrpěj chorobama, ranama osudu ani nedostatkem, ale přesto si to soukromý peklíčko doma udělaj, a spoustě lidí se toho děje mnohem víc a ustojej to bez ztráty kytičky.