Re: Nakolik zna autor nesoutezni systemy....

Takže tam už se vysoutěžili rodiče v tom, že se dostali/nedostali do nějaké čtvrti... Otázka soutěž/nesoutěž mi nepřipadá dobře položená. Soutěž motivuje k výkonu, ale když se to přehání, poznamená to psychiku - vítězů i poražených. Vytváření pozitivní identity a určitého sebevědomí - i ve škole - je důležité, i když někdo není třeba až tak moc nadaný. A k tomu přírodnímu zákonu... bezezbytku ho naplňují spíš zvířátka, ne? V "přírodě" by slabší lidé asi zahynuli, ale obecně pokládáme za lidské takovým pomoct?! Vyšší schopnosti - lepší výkon - a také víc možností pomoct i druhým, kterým v dané oblasti "nebylo dáno". Což soutěžit o to, kdo pomůže se čtením slabšímu čtenáři? Děti pomáhání většinou milují a nepohrdají tím, komu pomáhají - se mi zdá, že toto se s věkem pak mění, že se do nich tlačí, soutěžte, rvěte si, mějte ty a ty krámy, jeďte tam a onam do exotiky - aby ostatní záviděli. Hmmmm...