Re: Na mě by to nebylo

Ale skoro každá svatba je tyjátr, už jenom proto, že nevěsta i ženich si ji chtějí pamatovat, nepotřebují to spíš třeba v případě, že jde o svatbu fingovanou, za účelem získání občanství, ne? Trochu tyjátr jsou i vánoce, i kdyby byly sebevíc uzavřené v kruhu rodinném, i velikonoce, čarodějnice, jako dřív bývala kupa jiných svátků, jako jsou křtiny, pokud se dělají, jako bývají pohřby, pokud se drží, jako může být první a poslední školní den a kdo ví co. A proč? Protože lidi ze své přirozenosti nechtějí mít úplně každý den všední, jeden jako druhý, a druhak se chtějí scházet a pobavit se přitom, větší společnost bývá veselejší a nabíjí, takže to lidi kombinují.

Proč si nechat ujít příležitost, která k obojímu přímo vyzývá, tím, že se záměrně zevšední a vyloučí se společná zábava: neblbnout, zajít prostě na úřad, odklepnout to a finito... To už rovnou neslavit nic a nescházet se pospolu, jen se nechat porodit, nakrmit, brát jídlo z lednice, nechat se oddat, rozvést, do práce, z práce, televize, 7,5 minuty misionářského sexu, spát, vstát, prokousávat se tou ubíjející nekonečnou řadou stále stejných dní, dokud nás smrt nevysvobodí.