Re: To je zase...
Přesně tak, Withep, ty to vždycky tak pěkně řekneš :) A vůbec, Tvůj porodní příběh jsme kdysi četla a dávám tě za příklad těm, co domácí porody odsuzují. Že se leckomu není co divit, že příště raději rodí doma. Já to chápu.
Autorka příspěvku To je zase... sama o sobě hrdě tvrdí, že je přízemní, vymlouvat jí to nikdo nebude. Víte, paní, ono doopravdy jde, užít si to, i když to bolí jako prase (tomu rozumíte, ne? ) Vím, o čem mluvím, mé všechny tři porody trvaly 28 - 15 - 35 hodin, samozřejmě počítáno od začátku i těch malých, ale kontrakcí. Taky jsem zažila pocit "třeba ze mě to dítě vyřízněte, hlavně ať už je konec"...ale vždycky jsem pak, až došlo na tlačení, raději vnímala sebe tak nějak zevnitř, přestože mi poprvé leželi na břiše a stáli nade mnou s kleštěma, nebo mi radili pro mě naprosto nepřijatelné nebo neproveditelné polohy či pohyby. Tehdy poprvé jsme dokonce zažila ty pocity podobné orgasmu, ačkoliv jsem o Orgasmickém porodu vůbec nic nevěděla, jen nám PA na školení řekla jedinou větu "porod je završením sexuality ženy". Jakmile jsme si na ni vzpomněla, pochopila jsem, jak mám tlačit a dítě bylo natošup venku. Už polomrtvé a lékaři mi ho zachránili. Pravděpodobně nemuseli, kdyby mi celou noc předtím, kdy mě braly velice silné kontrakce, neříkali "ležte, ležte, ať se nevysilujete. Taková blbost. Vysílená jsem byla z toho, že jsem tak dlouho měla neúčinné kontrakce, protože jsem ležela. Já prostě musím být svisle, to už jsem příště věděla.
Už trochu zacházím, kam jsem nechtěla, jen opakuji, že by stačil ohleduplný, vstřícný přístup porodního personálu!! Kdy se to naučí?!
Odpovědět