Monty - mně je to jasné a opakuji už po sté, že si nemyslím, že je třeba uržet manželství za každou cenu.
Jen to, žě 50% rozvedených (a to nejen v ČR) je prostě absolutní degradace této instituce a zřejmý posun civilizace někam do pr..le - děsí mě skutečnost, jak moc si ženské vystačí samy (nic proti, ale já jsem na to moc líná
) - chlapi jsou čím dál častěji neplodní, ženské je k životu nepotřebují...takhle nějak začínala Sexmise
A pak to, že na téma Rodina jako vzor pro dítě napsalo mnoho blbů i mnoho moudrých a vzdělaných lidí mnoho knih.
Před skutečností, že dítě z rozvedené rodiny má menší šanci najít a udržet partnera a rodinu, než dítě z rodiny úplné (a opět zdůrazňuju úplné a HARMONICKÉ), zavírat oči nelze.
Z Tvého syna, ani z dětí mé sestry, ani z mnoha jiných pravděpodobně nebudou sociální devianti, protože spolu jejich rodiče nedokázali žít a patrně si do života neponesou ani žádnou závažnou duševní chorobu, kterou by rozvod způsobil, ale pokud jednou v partnerství narazí na sebemenší překážku, může to být signál k jeho rozpadu, aniž by se nějak moc namáhali cokoli řešit.
A co si budeme namlouvat - partnerství i manželství dlouhodobě vyžaduje kompromisy, jisté oběti, zkrátka řadu nepříjemných faktorů, bez nichž se neobejde - a na to už se dneska nehraje.
Přijde první krize a nazdárek (a to fakt nemluvím o tom, že se někdo v potu tváře snaží zalepit několik let vztah s kurevníkem, chonickým nemakačenkem, hypochondrem atp.)...
P.S. Nikdy jsem nebyla vdaná
P.S. 2 - až na mou sestru máme "iluzorní" rodinu celá nejbližší famílie. Jen jeden vzdálený strýček má za manželku krávu, ale ta naštěstí dělá desítky let kariéru a on spokojeně a v klidu vychoval děti