Re: Nedivím se

Anno, nesouhlasím. Ve všech generacích jsem se kromě lidí, které jejich práce nebaví, setkala i s lidmi, kteří svoji práci mají rádi, což samozřejmě nemusí znamenat, že jsou ochotní jí obětovat všechno, a jejich děti se často učily rády a přály si dělat buď stejné povolání jako jejich rodiče, nebo něco jiného, ale aby je to bavilo stejně jako rodiče.

Stejně jako jsem se opakovaně setkala s dětmi, kteří se ve vztahu k práci snažili vůči rodičům vymezit nebo je i následovat, a to na mnoho způsobů. Například:

1.Nechci být jako máma s tátou a věčně jen dřepět nad učebnicemi a v práci. Co je mámě s tátou platné, že byli ve škole a v práci dobří, když jsou sedření a mají málo peněz / sice mají hodně peněz, ale nemají na nás čas a jsou sedření. To raději budeme dělat něco jiného za méně peněz, ale co nás bude těšit a při čem budeme mít dost času i na děti, třebaže náš životní standard nebude tak vysoký.

2.Nechci být jako máma s tátou, kteří dělají blbou a blbě placenou práci, chci dělat něco zajímavějšího a lépe placeného, proto se musím víc učit a dělat to, to a to, protože mě to baví.

3.Co se mám o něco snažit, vždyť od rodičů dostanu byt i auto, takže pohodička. Blbci rodiče se dřeli a já jsem vysmátý jak lečo.

4.Co se mám o něco snažit, když si dokážu užívat život i za pár šupů, nechci být jako rodiče, kteří si myslí, že když nebudou bohatí, tak bude konec světa.

5.Mí rodiče si v mládí moc přáli studovat to a to a to, ale bohužel neměli tu možnost, a celé moje dětství dělali psí kusy, aby to dopřáli aspoň mně, když už oni sami to mít nemohli, a já si jich za to vážím, chci jim dělat radost a jsem rád, že mám možnost dělat to, co mě těší a naplňuje, a že tak můžu prospět sám sobě i vynahradit rodičům to, co se jim bez jejich viny v životě nepovedlo.

6.Moje rodiče bavilo dělat tohle, já mám úplně jiné zájmy, takže studuji nebo chci studovat něco jiného, ale chci, aby mě moje práce bavila stejně jako moje rodiče ta jejich.