šetření

Zajímavý článek.... a rozpoutal ještě zajímavější diskusi. Ono záleží na životním stylu každé rodiny a na prioritách. Znám pár rodin, které mají nadstandardní příjmy, přitom žijí velice skromně a činí jim to potěšení, dávají velké částky na charitu a peníze ukládají na účet ne snad aby uškudlili, ale "pro strýčka příhodu". Naopak znám lidi nerozvážné, kteří ač mají málo, mají potřebu mít kdejakou zbytečnost co je IN a jsou kvůli tomu schopni žít v neustálém kolotoči dluhů. Kdo si vede precizně domácí účetnictví, dělá to buď z nouze a nebo proto, že mu dokonalý přehled přináší uspokojení.
My si peníze na měsíc také zevrubně předem rozdělíme, s tím, že rozpočet dost uškrtíme, ale nějaké peníze necháme stranou v zásobě. Někdy se podaří do zásoby nesáhnout, jindy ne.
Oblečení se snažím nakupovat tehdy, když je nákup výhodný (na to se pak hodí ta rezerva). Klidně koupím synkovi rolák, který je ještě o 4 čísla větší - protože stojí místo 150 Kč jen 50 Kč a uložím ho na rok či dva. Nákupy stylu "teď potřebuju bundu a do 4 dní jí musím mít" se snažím fakt minimalizovat, protože je to vždy dražší. Jinak v naší rodině zatím nikdo moc nepodléhá módním tredům, vše nosíme do roztrhání (a není to z nouze) ale až synek povyroste, tak to asi přijde Nebo další příklad - před 14 dny jsme koupili synkovi lyže už na příští sezonu, protože byly ve výprodeji o 60% levnější. Letos ještě dojezdí na starých a prodám je samozřejmě až před začátkem příští sezony, to se předpokládám prodají dráž (ale třeba taky ne ).
Kosmetiku moc neřeším, to je odvětví co jde mimo mně, jediný co doma máme je mýdlo a pasta na zuby, kdyby kosmetický průmysl byl závislý na naší rodině, už dávno by zkrachoval. Ke kadeřnici ale 4x do roka zajdu, což považuju za vrchol péče o můj zevnějšek
Kafe nepijem a do restaurací chodíme spíš z praktických než společenských důvodů - když se ocitneme někde na cestách, tak se najíme v nějaké nezakouřené obyčejné hospůdce či bufetu, ale není to moc často a je to bez výčitek.
A kde utrácíme víc, než je normál? Za cestování... Rádi bloumáme po Československu, od jara do podzima strávíme tak každý 3. víken někde v přírodě. Někdy spíme v autě, někdy pod širákem, někdy tajně v lese ve stanu (psssst ) a někdy taky v nějakém tom penzionu. Náklady se snažíme minimalizovat, aby takových výprav mohlo být hodně. A užíváme si to maximálně. Už se těším na jaro!