Re: Mikuláš i Ježíšek

ano, máš pravdu, je to matka mého muže. To je to jediné, co mě s ní spojuje. Já si vybrala jednoho kluka za svého životního partnera, vybírala jsem si ho pro jeho vlastnosti, nikoliv pro to, jakou má matku a zbytek rodiny. Tu jsem bohužel jaksi nafasovala, aniž by se mně někdo ptal, zda mám zájem.

Víš, je těžké vážit si někoho, kdo si neumí vážit sám sebe, což je právě případ mé tchýně. Za těch 12 let, co jsem se svým mužem, jsem se opravdu snažila ji pochopit, ale nejde to. Ona je "svým způsobem" strašně hodná, je to přesně ten typ, kterému když se svěříš s problémem, tak ti později řekne, že probrečel 14 dní a nocí (to ona ano). Jenomže to je bohužel to jediné, čím ti k řešení tvého problému přispěje.
Já jsem přišla do jejich rodiny jako poslední a tím jsem automaticky převzala po starší švagrové titul "ta špatná" (to mi bylo i předem řečeno, že to tak bude). To, co se dělo kolem naší svatby, to by bylo na další story.

Se svou tchýní nezacházím nijak špatně. Ona ví, že nejsem typ na plané pochlebování, já si zakládám na tom, že vždy řeknu svůj názor. Nesnáším sladké úsměvy a pomlouvání bez podložených argumentů za zády.

A na té "zkažené štědrovečerní večeři" trvám. U nich totiž funguje to, že platí zvyky tchánovy, který je v žádném případě nehodlá nikomu přizpůsobit. A to je věc, na kterou zase nepřistoupím já, protože na Štědrý večer se u nás zprávy nepouštějí. Nemám zájem spěchat s večeří jenom proto, že se někdo chce dívat na televizi.
Proto tam jdeme o svátcích na normální návštěvu, ale Štědrý večer bude prostě podle našich soukromých rodinných pravidel, která jsme si s manželem vytvořili.

Taky jednou budu tchýně a doufám, že si mí kluci najdou takové holky, se kterými si budu mít co říct, kterým budu moci nabídnout přátelství, se kterými si budeme chtít zajít samy na kafčo - prostě vše, co mi má tchýně nikdy nenabídla. Protože v těchto případech byl vždy míček na její straně.