Re: Vyhrocování tohoto problému na neúnosnou úroveň
Já i brácha jsme chodili do jeslí a rádi, i když jsme byli z pěstounské péče. Tudíž na pečující osobě více závislí. Já na jesličky vzpomínám ráda, líbilo se mi tam. Za socializmu.
Náš pěstoun - nevlastní dědeček, který se o nás dobře staral a po smrti pěstounky si nás nechal, byl opečováván doma při dlouhém umírání na rakovinu tl. střeva.
Ty statistiky trochu kecaj, ne?
Monty, já myslím, že tě nikdo nesoudí.
V geri péči pracuju a je mi jasné, že ne každý se může starat o svého seniora doma. Ta péče je většinou extrém, takže to chápu.
Jde o to, že já zase vidím většinu seniorů, za kterými někdo přijde jen v době důchodů. To je bohužel, realita. A nepřinesou nic, ani tu debilní vodu a děsně spěchají :-(
Super jsou rodiny, kde se střídají v návštěvách a aktivně se tak vlastně podílejí na léčbě, páč ten senior je spokojený, v klidu a má vyhlídku do budoucna.
Za ty roky už poznám, kdo se o seniora starat chce a komu je to fuk.
Odpovědět