Re: Maminko...maminko....
Milá JiBi... souhlasím do chvíle, pokud dítě už pojem "maminka" chápe a umí do něj vložit ten svůj "cit"...pokud je to slovo, je asi jedno, zda ten cit dostane oslovení "maminko" nebo jiné. Bojím se chvíle, až ten "náš" drobek bude znát ten správný význam právě slova "maminka" a přitom on bude tomuto citu přisuzovat oslovení, kterým mne nyní oslovuje "bábinko" ... bojím se a sama předem nevím, co a jak si s tím budu umět poradit. Už dneska svou maminku oslovuje "maminko", ale s citem, jako třeba "teto", nebo "paní prodavačko"...
Plně souhlasím s tím, že samo dítě by mělo samo určit, jak bude svého milovaného - nově poznaného - nejbližšího človíčka oslovovat. Třeba se i oslovení změní podle situace "doma" nebo podle "okolí". Je ale třeba opravdu ctít tu hloubku citu dítěte, s jakým pojmenovává toho, komu chce důvěřovat a milovat
Odpovědět