Re: Odklad bývá problémem v pubertě

Debbie,
já ti mám pocit, že klukům obecně bývá ten odklad víc ku prospěchu, jak v té první třídě, tak kolem té sedmé třídy.
Na druhou stranu, kdyby nebylo tolik odkladových dětí (a je opravdu otázka, kdy je to nutnost a kdy jen zbytečné obavy rodičů), nebyl by asi ani takový strach z té první třídy a nebyly by takové rozdíly v té pubertě.
Pokud je ve třídě jedno, dvě děti s odkladem a ten odklad měl opodstatnění, pak je vše v pohodě.
Pokud je ale půlka třídy sedmiletá už při nástupu do školy, tak ve srovnání s nimi ty šestapůlleté děti a mladší zákonitě vypadají nezrale a i tempo třídy se často řídí těmi "bystřejšími", rychlejšími.....
Ono se zapomíná, že kolem sedmého roku nastává takzvaná první puberta, mimo jiné se výrazně mění myšlení a tato řádově půlroční záležitost (u holek opět nastává dřív a bývá bouřlivější) by se měla udát během první třídy. Pokud si tím někdo projde ještě před nástupem do školy, začne se ve školce viditelně nudit, i když ji měl dřív rád a bohužel se může dostat i do fáze, kdy ho přestanou zajímat čárečky a obloučky a sčítání "obrázků" a skládání písmenek, což je záležitost minimálně první čtvrt rok ve škole, požene se vpřed a často právě tímto způsobem vznikne nechuť ke škole, protože se ten první čtvrtrok dítě nudí a pak už se ne vždy zvládne správně "nastartovat".
Podle mě toto ohrožuje právě spíš holčičky, naopak předčasný nástup (tedy před dosažením školní zralosti) je zase riskantnější pro kluky, přeci jen i tu první pubertu mívají o něco později. No a i když potom tu první třídu dotáhnou, na tom druhém stupni se mohou dostat do vážnějších problémů....ne s učivem, ale s kolektivem, který má zejména na tom druhém stupni velkou váhu.
Takže ač jsem byla dřív velký odpůrce odkladů, začínám tíhnout k tomu, že pokud je školní zralost hraniční, tak holčičku raději do školy nacpat, kluka naopak raději ne. Ale pořád u mě velkou roli hraje chuť dítěte do té školy jít (i když ta se samozřejmě také odvíjí od přístupu rodičů, stačí, když budou rodiče vyjadřovat nějaké obavy, trochu úzkostnější dítě, případně velký perfekcionista tyto obavy převezme a i když bude školně zralý, tak do školy chtít nebude).

PS. Ještě jeden strašák z odkladů, o kterém se zatím nemluví vůbec, ale děje se....Dítě s odkladem dosáhne osmnáctého roku zhruba v polovině střední školy. A nebývá neobvyklé, že v tu dobu zatouží dítě po absolutní volnosti, po samostatnosti a výdělku a i poměrně dobří studenti opouštějí školu a vzhledem k jejich plnoletosti s tím rodič nemůže vůbec nic udělat.
Samozřejmě, že podobná situace nastává díky devátému ročníku základní školy i u dětí bez odkladu školní docházky, ale přeci jen o něco později, u učebních oborů to bývá kolem závěrečných zkoušek, u čtyřletého studia maximálně rok před maturitou....a to už si takový krok (nedokončení studia) děti rozmýšlejí víc.....