18.9.2008 13:56:36 Dana
Už jen s úsměvem vzpomínám!
Moc krásně a výstižně napsaný článek!Asi stejný pohled na mně musel být ještě před pár lety
.Jak já záviděla těm maminkám,které si spolu tlachaly,zatímco jejich děti prováděly kde co a jejich matkám to bylo jedno.Já si připadala jak chameleon a stonožka zároveň a z dětského hřiště chodila domů totálně vyčerpaná.
Domluvila jsem se pak se starší dcerou(domluva s dvouletým dítětem je také docela náročná
)),že budeme střídat pobyt v lese a na hřišti,abych si alespoň v tom lese odpočinula.
Časem,jak děti rostly,tak to bylo lepší a lepší.Takže hlavu vzhůru,bude líp!
Odpovědět